Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil pozměňovací návrh, který zachovává pro zaměstnance s doplňkovými příjmy podání přiznání jako dobrovolné.
Co se dozvíte v článku
Ministerstvo splnilo slib
Ministerstvo financí splnilo svůj slib a předložilo jménem ministra k doprovodné novele k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů(JMHZ) pozměňovací návrh, který sice ponechává plánované zrušení srážkové daně, zároveň však stanovuje, že pracovníci s doplňkovými příjmy nebudou muset podávat daňová přiznání.
Přečtěte si také:
Srážková daň se zruší, povinnost podávat přiznání ale nebude, slibuje ministerstvo
Sraženými zálohami bude daňová povinnost splněna
Konkrétně návrh počítá s tím, že příjmy spadající dnes pod režim srážkové daně ze závislé činnosti budou nově uchopeny jako příjmy, na které se vztahuje standardní záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Plátce daně jako zaměstnavatel je tedy bude hlásit v rámci jednotného měsíčního hlášení spolu s dalšími příjmy (zálohami), současně ale vrací do zákona možnost, aby mohl poplatník „odbavit“ svou daňovou povinnost nekonáním (§ 38h odst. 9 zákona o daních z příjmů), což zajistí, že sraženými zálohami ze mzdy bude jeho daňová povinnost splněna.
Změny zákona o daních z příjmů navržené v pozměňovacím návrhu jsou přitom konstruovány tak, aby kopírovaly začlenění stávající úpravy srážkové daně v jednotlivých ustanoveních. Předmětné podlimitní příjmy tedy budou podle nově navrženého znění § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů tvořit samostatný základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (u srážkové daně se jednalo o samostatný základ daně), a to sazbou zálohy podle § 38h, a nebudou tedy součástí (obecného) základu daně ve smyslu § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Tento krok zajistí kontinuitu výkladové praxe aplikované pro příjmy zdaňované srážkovou daní u dalších relevantních ustanovení zákona o daních z příjmů (např. § 5 odst. 4),
doplňuje se ve zdůvodnění návrhu.
Stejně tak poplatníci, pro které jsou podlimitní příjmy pouze přivýdělkem k hlavní pracovní činnosti, kterou mají pouze jednu, popřípadě ji mají postupně u více plátců daně, budou shodně jako za současné právní úpravy vyňati z povinnosti podávat daňové přiznání, a to i v situaci, kdy by úhrn jejich příjmů dosáhl limitu pro aplikaci daňové progrese.
Souhlasíte se zrušením srážkové daně?
Kdo chce, bude moct přiznání podat
Samozřejmě bude i nadále platit, že kdo chce, bude moci daňové přiznání podat a využít tak roční odčitatelné položky od základu daně, slevy na dani či daňové zvýhodnění. Návrh také nijak nemění možnost zaměstnance zažádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u plátce daně.Aby nedošlo k zavedení nových povinností plátce daně jako zaměstnavatele, podlimitní příjmy od jiných zaměstnavatelů nevstupují mezi příjmy, které zúčtuje plátce daně pro daného poplatníka. V případě současného souběhu více nadlimitních příjmů ze závislé činnosti bude tak jako dosud povinnost podat daňové přiznání na poplatníkovi, ovšem na rozdíl od současného stavu bude moci využít službu předvyplněného elektronického daňového přiznání,
upřesňuje se ve zdůvodnění.
Povinná přiznání se mohla dotknout až statisíců poplatníků
Původní návrh z dílny ministerstva financí totiž počítal jen s tím, že srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti nahradí daň zálohová daní. To by však znamenalo, že řada zaměstnanců bude muset podávat daňové přiznání. Týkalo by se to poplatníků, kteří v průběhu roku měli drobné příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů, tedy drobné přivýdělky nebo drobné odměny členům orgánům právnických osob (například SVJ, spolků apod.), a kromě toho měli pouze příjem ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele. Ministerstvo financí, které návrh připravilo, změny hájilo tím, že daňové přiznání bude předvyplněno a půjde tak o minimální administrativní zátěž pro poplatníky.
Na analýzu nebyl čas, uvedlo ministerstvo
V připomínkovém řízení navíc Komora daňových poradců ČR upozornila, že chybí analýza, u kolika desetitisíců poplatníků vznikne povinnost podat daňové přiznání a jaká to bude zátěž pro tyto poplatníky a jaká to bude zátěž pro finanční správu. Komora proto navrhla doplnění analýzy a její výsledky přidat do důvodové zprávy a do zprávy RIA.
Jak ale ukázalo vypořádání připomínek, ministerstvo odmítlo analýzu kvůli nedostatku času udělat.Poptávaná analýza nebyla do návrhu zákona s ohledem na omezený časový prostor a způsob zpracování závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, která se nezabývá všemi souvisejícími tématy, doplněna. Lze souhlasit s tím, že případná úprava zmíněného parametru má potenciál ovlivnit situace, kdy není nutné podávat daňové přiznání. Jeho úprava se však v této chvíli nenavrhuje,
odvětilo ministerstvo daňovým poradcům.
Proti návrhu začala následně ostře vystupovat bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová, která hrozila obstrukcemi, pokud nedojde ke změně. Ministr Marian Jurečka, který návrh na zavedení JMHZ předložil, při prvním čtení ve Sněmovně nicméně uvedl, že se s Alenou Schillerovou a Markem Bendou (předsedou poslaneckého klubu ODS) shodli, že schválení JMHZ nemůže „zhavarovat“ na sporech ke srážkové dani a že se určitě dohodnou na změně. Stanjurův pozměňovací návrh tuto dohodu naplňuje a jak již potvrdila Alena Schillerová, má i podporu hnutí ANO.
