Již od roku 2024 poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům konajícím práci na dohody mimo pracovní poměr povinně řádnou dovolenou. Přesto občas naráží na odlišnosti při srovnání s poskytováním řádné dovolené zaměstnancům v rámci pracovního poměru.
Co se dozvíte v článku
Dohody konané mimo pracovní poměr a nárok na řádnou dovolenou
Podle zákoníku práce se na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti vztahují ustanovení o pracovním poměru. Odlišností u řádné dovolené je pouze to, že u zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti činí pro účely dovolené délka týdenní pracovní doby vždy 20 hodin týdně. Nezáleží, jaká je skutečná délka týdenní pracovní doby a zda je vůbec sjednána (u dohod není povinná), ale vždy se pro účely stanovení nároku i čerpání řádné dovolené využívá „fiktivní“ týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně.
Příklad
Zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od 1. ledna do 30. dubna 2025 a odpracoval plných 300 hodin. Zaměstnavatel poskytuje základní výměru řádné dovolené 4 týdny. Nárok na řádnou dovolenou za kalendářní rok u dohodáře činí 80 hodin (4 × 20).
Výpočet: ((300: 20): 52) x 80 = 24 hodin (dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru podle ustanovení § 216 zákoníku práce).
Zápočet hodin náhrad do hodin výkonu práce
Řádná dovolená může být zaměstnanci při skončení dohody konané mimo pracovní poměr proplacena, případně si ji může vyčerpat. Ovlivní čerpání dovolené její délku, a započítají se tyto hodiny do maximálního možného limitu práce na dohodu o provedení práce? V ustanovení § 75 zákoníku práce se píše, že rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (DPP). Doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce se do rozsahu práce nezapočítávají.
Do rozsahu práce u DPP se nepočítá doba
- a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
- b) dovolené,
- c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
- d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Nepočítá se, ale délku řádné dovolené ovlivní
Doba čerpání řádné dovolené je uvedena mezi dobami, které maximální možný limit rozsahu práce u DPP neovlivní. Jednoduše řečeno, 300 hodin je určeno pro práci zaměstnance, nikoli pro překážky v práci nebo čerpání řádné dovolené. Tato doba ovšem může ovlivnit délku čerpané dovolené.
Příklad
Jde o zaměstnance z předchozího příkladu, který pracoval na dohodu o provedení práce od 1. ledna do 30. dubna 2025 a odpracoval 300 hodin. Zaměstnavatel poskytuje základní výměru řádné dovolené, tj. 4 týdny (nárok na řádnou dovolenou za kalendářní rok u dohodářů činí 4 týdny x 20 hod = 80 hod).
Základní výpočet je stejný: ((300: 20): 52) x 80 = 24 hodin.
Zaměstnanec si nárok na řádnou dovolenou, tj. plných 24 hodin vyčerpal. Hodiny čerpané řádné dovolené se pro účely výpočtu dovolené považují za výkon práce. Tudíž konal práci (včetně čerpané řádné dovolené) ne 300 hodin, ale 324 hodin.
Výpočet se zohledněním čerpané řádné dovolené: ((324: 20): 52) x 80 = 25 hodin
Nárok na dovolenou se zvýšil o 1 hodinu. Pokud bude řádná dovolená zaměstnanci při skončení pracovního poměru proplacena, bude to 24 hodin. Bude-li si v průběhu trvání pracovněprávního vztahu dovolenou čerpat, prodlouží se díky zápočtu výkonu práce čerpáním dovolené o jednu hodinu. Z pohledu zaměstnavatele je rozhodně výhodnější její proplacení, avšak ne vždy je to s ohledem na nepřetržitost navazujících pracovních poměrů možné.
Nepřetržité trvání pracovněprávních vztahů
Podle ustanovení § 216 odst. 1 zákoníku práce, pokud na sebe dva pracovněprávní vztahy bezprostředně navazují, nelze řádnou dovolenou při ukončení prvního z nich proplatit. Dovolená se na základě právní fikce počítá, jako by to byl jeden celek, přičemž při skončení dosavadního pracovněprávního vztahu nelze přistoupit k jejímu proplacení. Pokud by na dohodu o provedení práce bezprostředně navazovala např. dohoda o pracovní činnosti sjednaná se stejným zaměstnancem, nelze nárok na řádnou dovolenou proplatit. Z pohledu řádné dovolené jde o bezprostředně navazující pracovněprávní vztah. Obdobně je tomu u DPP každoročně sjednávaných od 1. ledna do 31. prosince. Jde o bezprostřední návaznost.
Jak využíváte dohody konané mimo pracovní poměr po změnách zákoníku práce?
Platí totéž pro dohodu o pracovní činnosti?
U dohody o pracovní činnosti není v souladu se zákoníkem práce možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Žádná výjimka o „nezápočtu“ jiných dob zde uvedena není, tudíž se čerpání řádné dovolené do maximálního možného rozsahu práce počítá. Bude-li zaměstnanec dovolenou čerpat v průběhu trvání dohody o pracovní činnosti, započítají se tyto hodiny do maximálního možného rozsahu práce. Pro účely výpočtu dovolené se opět jedná o hodiny výkonu práce, mohou celkový nárok řádné dovolené ovlivnit, tedy počet hodin dovolené zvýšit.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
