Hovoří se o digitálním euru. Jaký by mělo dopad na podnikatele?

Co je za zavedením digitálního eura?

Miroslav Mayer, Partner v oddělení Audit & Assurance, Deloitte Česká republika, na úvod vysvětluje, že Evropská centrální banka usiluje především o posílení eurozóny a zároveň o snížení závislosti Evropy na soukromých poskytovatelích platebních služeb mimo Evropu, jako jsou např. Visa či Mastercard, což ECB otevřeně deklaruje. Mezi další cíle patří digitalizace platebního prostředí a zvyšování bezpečnosti platebního styku v rámci eurozóny.

V případě České republiky zatím digitální euro nepředstavuje aktuální téma, nicméně do budoucna může jít o další nástroj, jak posílit dominantní postavení eura a zároveň podnítit diskusi o jeho přijetí i v dalších členských státech Evropské unie, které jej dosud nezavedly, dodává.

Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, doplňuje, že Evropská centrální banka (ECB) sleduje zavedením digitálního eura několik cílů, které vycházejí z technologických, ekonomických a geopolitických změn v oblasti platebních systémů a měnové politiky. Cílem ECB přitom není nahradit hotovost, ale nabídnout digitální alternativu, která bude stejně důvěryhodná a dostupná v rámci eurozóny a která zajistí provádění rychlých, levných a bezpečných plateb v celé eurozóně bez ohledu na zprostředkovatele, a to jak on-line, tak off-line, popisuje.

Dále připomíná, že původní záměry ECB a její očekávání od zavedení digitálního eura byla mnohem širší a zahrnovala například cíl zvýšení finanční inkluze nebo poskytnutí technologie pro soukromé (peer-to-peer) bezhotovostní off-line platby. To však už bylo vývojem překonáno, respektive není ani možnými uživateli poptáváno. Některé dílčí cíle kladené na digitální euro pak jsou navzájem obtížně slučitelné. Jako příklad lze v této souvislosti uvést požadavek na anonymitu (jako je u placení hotovými penězi) při současném snadnějším plnění opatření proti praní špinavých peněz (AML), zmiňuje.

Podle Jana Sotony, tiskového mluvčího Hospodářské komory ČR, může digitální euro ovlivnit fungování měnové politiky a nelze nevidět i ideologický aspekt. Hospodářská komora zastupuje obecně zájmy podnikatelských subjektů, tedy mimo jiné i karetních firem nebo komerčních bank. Digitální euro tak lze vnímat i jako veřejnoprávní angažovanost v byznysu doposud obsazeném privátními firmami. Regulatorními prostředky lze totiž vedle řady proklamovaných, společensky zajímavých cílů zajistit veřejnoprávnímu byznysu komparativní výhody na trhu, uvádí.

Jakub Ouhrabka, generální ředitel společnosti Comgate, digitální euro vnímá jako další platební možnost, kterou bude možné třeba i záložně použít například v případě výpadků tradičních systémů – jako jsme nedávno viděli třeba ve Španělsku, kdy přestaly fungovat karetní platby. Z pohledu Comgate je to krok správným směrem, protože vítají každou snahu, která přináší více možností, jak platit – ať už jde o digitální euro, mobilní platby nebo jiné alternativy. Pomáhá to stabilitě a konkurenci v celém systému.

Očekává se změna digitálních systémů

Jan Sotona podotýká, že projekt digitálního eura je zatím v přípravné fázi a oni nepředpokládají, že by jeho součástí byla povinnost podnikatelů rezignovat na nabídku konkrétních služeb karetních firem a komerčních bank, tedy že by bylo nařízeno používat digitální euro namísto dosavadních komerčních nástrojů. Ale je podle nich zřejmé, že se může dotknout i českých podnikatelů. Ti by měli mimo jiné získat možnost rychlejších a levnějších přeshraničních plateb.

Projekt takového rozsahu si podle něj zřejmě také vyžádá nemalé investice do infrastruktury, ať už na straně ECB nebo komerčních bank a ostatních podnikatelů. Pro Hospodářskou komoru je z hlediska rutinního provozu digitálního eura důležité, aby případné využívání podnikateli, zejména malými a středními firmami, nepředpokládalo větší investice a nebylo podmíněno zbytečnou technickou nebo administrativní zátěží. Zatím není jasné, jak bude digitální euro právně upravené pro země mimo eurozónu, jako je Česko. Nelze ale například vyloučit, že finanční úřady budou chtít detailní přehledy o transakcích v digitálních měnách – což může znamenat více administrativy, přidává.

Podle Jana Sotony bude zavedení digitální měny od Evropské centrální banky tlačit i české firmy ke změně digitálních systémů – hlavně platebních bran, účetnictví a softwaru. Klíčové bude, jak bude nastaven celý ekosystém digitálního eura a jaké nástroje podnikatelům budou k dispozici od státu, bank a poskytovatelů platebních řešení. Dále pak také, jaká bude poptávka po nových službách vyplývajících z existence digitálního eura. Pokud by o takové služby nebyl silný zájem, je zde riziko, že náklady na takový systém budou vyšší než jeho přínosy, podotýká.

Co se změní pro podnikatele?

Miroslav Mayer si myslí, že pro podnikatele by digitální euro obecně nemělo představovat žádné povinnosti. Naopak, obchodníci by měli být ochotni digitální euro přijímat, což je stěžejní pro jeho fungování. Evropská centrální banka proto slibuje především pozitivní dopady na všechny zúčastněné strany, včetně obchodníků. Jedním z hlavních aspektů zavedení digitálního eura bude podle něj nastavení systému poplatků. Ten bude muset být navržen tak, aby zprostředkovatelé získali kompenzaci za distribuci digitálního eura, a zároveň aby obchodníci měli motivaci tuto formu platby akceptovat.

Pokud by obchodníci museli nést dodatečné náklady, logicky by o jeho přijímání neměli zájem. Naopak, Evropská centrální banka slibuje spíše snížení nákladů spojených se zavedením digitálního eura. Aktuálně se jedná o zavedení určitého cenového stropu podle návrhu Evropské komise, ale podrobnějších informací bychom se měli dočkat na podzim 2025, dodává.

Zavedení digitálního eura podnikatelům přinese určité nové povinnosti a změny v oblasti plateb, účetnictví, compliance a reportingu. Digitální euro bude považováno za centrálně vydanou měnu, tedy účetně ekvivalentní hotovosti. Podnikatelé by proto měli přijímat digitální euro jako zákonné platidlo, podobně jako hotovost, zejména v případě fyzických obchodů a služeb, popisuje Petr Kymlička s tím, že výjimky se snad mohou týkat jen velmi malých podniků nebo případů, kdy obchodník přijímá platby pouze online a výhradně bezhotovostně.

Firmy tedy budou samozřejmě muset přizpůsobit své pokladní a e-commerce systémy, včetně napojení na účetnictví. Rychlost a nevratnost transakcí v digitálním euru změní řízení cash flow; platby budou okamžité a finální. To může podle Petra Kymličky zlepšit rychlost obratu peněz, ale také zvýšit tlak na správu likvidity v reálném čase. Účetní systémy budou muset rozlišovat typ platby (digitální euro vs. klasická eurová platba) například pro účely interních reportů, přidává a doplňuje, že v některých zemích se může objevit nová povinnost vykazování transakcí v digitálním euru, zejména kvůli daňové transparentnosti. U vyšších plateb může být nutné ověření totožnosti zákazníka dle pravidel proti praní špinavých peněz (AML), upřesňuje.

Přečtěte si také:

Češi stále nedají dopustit na dobírku. Jaké jsou však trendy v platebních metodách?

Čekají podnikatele také investice do technologií?

Miroslav Mayer připomíná, že obchodníci musí být motivováni digitální měnu podpořit, čehož si je Evropská centrální banka vědoma. Technické aspekty patří mezi klíčové oblasti, které by měly být součástí konkrétních návrhů Evropské komise a Evropské centrální banky na podzim 2025.

Jan Sotona zmiňuje, že zavedení digitálního eura může znamenat určité úpravy infrastruktury. My za podnikatele opakovaně upozorňujeme, že systém musí být jednoduchý, interoperabilní a kompatibilní s existujícími technologiemi. To znamená, že podnikatelé by neměli být nuceni pořizovat zcela nové systémy, vysvětluje a zdůrazňuje, že apelují, aby implementace digitálního eura probíhala s důrazem na jednoduchost, nízké náklady a maximální kompatibilitu. Podle Jakuba Ouhrabky je možné, že bude potřeba provést některé úpravy – například aktualizovat software v terminálu nebo pokladně.

Podle Petra Kymličky podnikatelé, aby byli schopni přijímat digitální euro, budou muset investovat do technologických a systémových úprav peněžních toků. Rozsah těchto úprav bude pochopitelně záviset na velikosti firmy, typu provozu, a především na jejím aktuálním technickém vybavení. Moderní terminály bude podle něj stačit jen softwarově aktualizovat (např. formou aktualizace firmware), avšak starší pokladny bez podpory NFC nebo QR kódů bude zřejmě nutné nahradit. To bude zejména pro menší podnikatele znamenat relativně vysoké výdaje v řádu tisíců až dolních desetitisíců korun.

On-line obchody budou muset implementovat digitální euro jako nový platební kanál – podobně jako dnes platby kartou nebo Google Pay. Bude potřeba napojení na API, která budou poskytovat banky nebo ECB přes zprostředkovatele. V případě mobilních aplikací bude potřeba zajistit kompatibilitu s digitální peněženkou uživatele, vyjmenovává.

Dále podle něj bude nutný i zásah do platebních bran nebo systémů, obvykle ve spolupráci s poskytovateli platebních služeb. Účetní software bude potřebovat nové kódy transakcí, které identifikují digitální euro odděleně od klasických převodů. ERP systémy u větších firem mohou vyžadovat rozšíření o reporting nebo cash-flow řízení v reálném čase, konkretizuje a dodává, že implementace digitálního eura přinese také nové bezpečnostní požadavky na ochranu klientských dat a transakcí.

Vyplatí se podnikatelům vložené náklady?

Jan Sotona si myslí, že přínos digitálního eura bude záviset na jeho konkrétním nastavení. Podle názoru Hospodářské komory ČR by cílem mělo být, aby finální podoba podnikatelům umožnila levné a bezpečné transakce, a zároveň nenarušila fungování odvětví finančních služeb. Pokud však bude zavedení spojeno s vysokými náklady na přechod nebo s novou složitou regulací, může to být zejména pro menší podnikatele zatěžující. Zásadní tedy bude, aby z digitálního eura nevznikla další nákladná povinnost, ale aby se stalo dobrovolným a praktickým nástrojem, který bude dávat ekonomický smysl, zdůrazňuje.

Podle Miroslava Mayera obecně platí, že stejně jako při zavádění jakéhokoliv jiného platebního systému v minulosti, bude i zavedení digitálního eura zpočátku spíše zatěžující. Z dlouhodobého hlediska by však podle něj mohlo představovat jednodušší a stabilnější variantu platebního prostředí a v ideálním případě by obchodníci nemuseli nadále řešit vyjednávání s mimoevropskými poskytovateli platebních služeb.

Také Petr Kymlička je toho názoru, že přijetí digitálního eura může být pro podnikatele z krátkodobého hlediska poněkud zatěžující, ale z dlouhodobého pohledu má potenciál pro optimalizaci jejich nákladů, zejména pokud často zpracovávají platby v eurech nebo působí v mezinárodním prostředí.

Krátkodobé nevýhody spočívají podle něj zejména v investicích do infrastruktury (úpravy pokladních systémů, platebních bran, účetnictví nebo ERP), nutných nákladech na školení personálu, zákaznický servis a přizpůsobení provozu, včetně dočasného zvýšení administrativní zátěže v důsledku vyššího počtu platebních kanálů (hotovost, platební karty, digitální euro…) a nového reportingu. Naopak dlouhodobé výhody by se v první řadě měly promítnout ve snížení transakčních nákladů, zejména poplatků spojených dnes s kartovými a mezibankovními transakcemi. Podmínkou je, že ECB implementuje bezplatný nebo velmi nízkonákladový přístup pro základní použití.

Z dlouhodobého hlediska může být digitální euro pro podnikatele finančně výhodné. Pokud budou transakce s digitálním eurem levnější než běžné karetní platby, může to obchodníkům pomoci snížit transakční náklady, přidává Jakub Ouhrabka.

Může se změnit platební chování zákazníků?

Zavedení digitálního eura podle Petra Kymličky velmi pravděpodobně změní platební chování zákazníků, a to nejen ve způsobu placení, ale také v jejich očekáváních a preferencích. Zákazníci budou častěji používat mobilní telefony, chytré hodinky nebo jiné digitální peněženky, které umožní okamžitou platbu digitálním eurem. To dále urychlí pokles používání hotovosti, zejména v městských oblastech a u mladší generace, doplňuje. Podle něj, pokud podnikatel digitální euro nebude přijímat, může v důsledku toho ztrácet zákazníky a přijetí digitálního eura by tak mělo být konkurenční výhodou, podobně jako dříve akceptace karet nebo Google Pay, včetně provázání digitální platby na různé věrnostní programy, slevové akce apod.

V očích některých lidí může digitální euro působit důvěryhodněji. Stejně jako v případě obchodníků si však i uživatelé budou muset na nový systém postupně zvyknout, myslí si Miroslav Mayer s tím, že by neočekával razantní změnu platebního chování zákazníků, protože digitální euro nemá představovat náhradu hotovosti.

Jakub Ouhrabka uvádí, že někteří zákazníci si digitální euro oblíbí – třeba kvůli jednoduchosti, rychlosti nebo větší anonymitě. Může to podle něj být něco mezi hotovostí a mobilem – digitální, ale přitom neosobní. Pro obchodníky to znamená hlavně jedno – být připraven nabídnout víc možností, jak zákazníci mohou zaplatit, podotýká.

Také podle Jana Sotory může digitální euro změnit způsob placení, a to především v online prostředí a při mikroplatbách. Pokud bude pro uživatele snadno dostupné (například přes mobilní aplikace) a nebude zatíženo poplatky, může se stát preferovanou metodou. Pro podnikatele to bude znamenat nutnost sledovat trendy v chování zákazníků a přizpůsobit se nové realitě. Zároveň se ale otevírá příležitost pro zjednodušení přeshraničních plateb v rámci EU, což by pro mnoho českých podnikatelů mohlo být přínosné, uzavírá.